Bez usnesení, se třemi vadnými projednáními a za peníze obce: jak Narysov pořizoval změnu územního plánu

Obec Narysov v dubnu 2026 vydala změnu č. 5 územního plánu. Od začátku prací na novém územním plánu v roce 2019 do vydání změny uplynulo sedm let. Krajský úřad v něm našel „podstatné vady“, ministerstvo označilo kontrolu kraje za vadnou a policie má pochybení „za prokázané“. Obec mezitím z rozpočtu platila za opravy vlastních chyb. A není konec: Krajský soud v Praze změnu rozsudkem z 31. 7. 2026 (č. j. 51 A 36/2026-100) částečně zrušil, protože obec podle soudu „na vyhodnocení připomínek zcela rezignovala“. Obec ji musí v této části pořizovat znovu. Účet tedy stále roste.

Neříkáme to my. Píšou to úřady.

Jak to začalo

V roce 2019 obec začala pořizovat úplně nový územní plán. V roce 2020 byl proces pořízení nového územního plánu ukončen. Následně v roce 2022 starostka sama, bez ustaveného zastupitelstva, rozhodla o pořízení změny, na což neměla pravomoc. Rozpracované podklady obec použila pro změnu č. 5 a návrh změny se pak kvůli vadám přepracovával třikrát.

1. Rozhodla starostka, ne zastupitelstvo

Nejzákladnější krok pořizování územního plánu je, že zastupitelstvo rozhodne, že se má pořizovat. Bez toho proces nemá základ.

Krajský úřad při kontrole zjistil „zcela absentující Usnesení Zastupitelstva obce Narysov, kterým by bylo rozhodnuto o pořízení Změny č. 5“. Chybělo také usnesení o tom, že se změna pořizuje zkráceným postupem.

Pořizování přitom podle obce začalo už 16. 11. 2022. Zastupitelstvo se tehdy vůbec nesešlo. Místostarosta to sám popsal státnímu zastupitelství: „V listopadu 2022 se zasedání nekonalo, obec běžela v provizoriu.“ O pořízení změny tak rozhodla starostka sama, bez zastupitelstva.

O pořízení změny územního plánu přitom podle stavebního zákona rozhoduje výhradně zastupitelstvo (§ 6 odst. 5 písm. a) a § 44 zákona č. 183/2006 Sb.). Starostka na takové rozhodnutí neměla pravomoc a jednala protizákonně. Kraj později potvrdil, že usnesení zastupitelstva o pořízení chybí.

Zdroj: odůvodnění změny 5b (únor 2023) a vyjádření KÚSK z 28. 6. 2024, č. j. 088363/2024/KUSK (datum zahájení 16. 11. 2022); vyrozumění Krajského státního zastupitelství z 28. 7. 2025, sp. zn. 2 KZN 189/2024 (výpověď místostarosty).

Mezitím se změna normálně projednávala, vyvěšovala a platila. Zastupitelstvo o jejím pořízení rozhodlo až 2. 6. 2025, poté co mu to kraj uložil.

Zdroj: KÚSK, výzva ke zjednání nápravy z 24. 3. 2025, č. j. 047518/2025/KUSK; MMR, č. j. MMR-17884/2026-81 (usnesení č. 12/04 ze dne 2. 6. 2025).

2. Tři veřejná projednání, tři problémy

Veřejné projednání je jediné místo, kde se občané a vlastníci pozemků mohou ke změně vyjádřit.

• Prosinec 2023: podle kraje „nebylo zajištěno řádné zveřejnění kompletního návrhu“. Lidé tak neměli k dispozici celý dokument, ke kterému se měli vyjadřovat.
• 18. 4. 2024: projednání bylo „ze strany pořizovatele předčasně ukončeno z důvodu neakceptování pořízení audiovizuálního záznamu“. Ukončilo se tedy proto, že si ho někdo nahrával.
• 17. 7. 2025: třetí projednání bylo podle projektanta změny „z důvodu pochybení obce bezprostředně po zahájení ukončeno“.

Projednat změnu se podařilo až počtvrté, 4. 9. 2025.

Zdroj: KÚSK 24. 3. 2025, č. j. 047518/2025/KUSK; zpráva projektanta ARCHUM architekti s.r.o. citovaná v usnesení PČR ze 12. 5. 2026, KRPS-209036-57/TČ-2025-010181.

3. Vyhláška visela kratší dobu, než měla

Vyhláška o veřejném projednání ze 16. 6. 2025 zmizela z úřední desky dřív, než měla. Z výpovědí zastupitelů v policejním spisu:

„Omylem byl daný základní datum pro dobu zveřejnění 14 dnů, ale v tomto případě to má být více.“

Kontrola kraje to vyhodnotila jako postup, který „nebyl v souladu s § 25 odst. 2 správního řádu a § 55 odst. 2 stavebního zákona a mohl mít vliv na možnost dotčených osob uplatnit svá procesní práva“.

Zdroj: usnesení PČR ze 12. 5. 2026 (výpovědi zastupitelů a citace kontrolního protokolu KÚSK).

4. Spis, který se nedal číst

Kraj si od obce vyžádal spis o pořizování. Ten mu byl „pro jeho nepřehlednost a zmatečnost několikrát vrácen a doplňován“. Výsledek: „proces pořizování nemá řádně založen a veden spis“ a „není zcela patrné, kdy byla která dílčí změna projednávána“.

Pozdější kontrolní protokol kraje podle policie uvádí, že ve spise chybějí doručenky i doklady o řádném zveřejnění návrhu.

Zdroj: KÚSK 24. 3. 2025; usnesení PČR ze 12. 5. 2026.

5. Obec platila za opravy vlastních chyb

Projektant změny, ARCHUM architekti s.r.o., policii popsal, za co mu obec zaplatila:

Platby z června 2024 a června 2025 vycházejí z dodatků ke smlouvám, celkem 84 700 Kč:

• dodatky č. 1 zaplatily přípravu podkladů pro druhé veřejné projednání, tedy to, které bylo 18. 4. 2024 předčasně ukončeno;
• dodatky č. 2 zaplatily přepracování „na základě nových skutečností vzešlých z kontroly Krajského úřadu“, tedy nápravu vad, které kraj zjistil.

Pořizovatel změny vystavil podle faktur, které starostka předala policii, celkem 130 000 Kč.

Dohromady jde o nejméně 432 500 Kč (302 500 Kč zaplaceno projektantovi podle jeho vlastního přehledu, 130 000 Kč fakturoval pořizovatel). Platby za dokončení a vydání změny v roce 2026 v tom nejsou. A protože soud změnu částečně zrušil, náklady dál porostou. Jen náhrada nákladů soudního řízení vlastnicím dělá 36 375,86 Kč. Platí je obec, tedy v konečném důsledku její občané.

Čísla navíc nesedí. Starostka policii doložila faktury od projektanta na 275 275 Kč, projektant sám vykazuje přijatých 302 500 Kč. Rozdíl je 27 225 Kč, přesně jedna z červnových plateb z roku 2025.

Zdroj: usnesení PČR ze 12. 5. 2026 (zpráva ARCHUM architekti s.r.o., faktury předané starostkou).

6. Jak se vybírali dodavatelé

Podle záznamu výpovědi jednoho ze zastupitelů v policejním spisu byl pořizovatel „vybrán na základě doporučení Městského úřadu Příbram a Archum doporučil p. Sládek, protože Archum pracuje pro p. Sládka. Výběrové řízení na dodavatele těchto prací prováděno nebylo.“

Ostatní zastupitelé vypovídali jinak. Policie tento rozpor neřešila.

Zdroj: usnesení PČR ze 12. 5. 2026.

7. Ministerstvo: kraj kontroloval špatně

Ministerstvo pro místní rozvoj už v říjnu 2025 vyzvalo kraj ke kontrole. Kraj kontrolu provedl (protokol z 24. 2. 2026). Ministerstvo pak 26. 5. 2026 konstatovalo, že krajský úřad „nekontroloval postup pořizování předmětných změn s relevantními právními předpisy, konkrétně se stavebním zákonem, a nerespektoval výzvu ministerstva“.

Ministerstvo proto nařídilo kontrolu znovu, vyžádalo si protokoly ze všech krajů, kde pořizovatel pracuje, a podle výsledku „zváží postup podle § 53 odst. 3 písm. a) stavebního zákona“. Toto ustanovení říká, že ministerstvo zruší oprávnění, pokud pořizovatel „poruší opakovaně nebo hrubým způsobem právní předpisy“.

Zastupitelstvo mezitím, v dubnu 2026, změnu vydalo.

Zdroj: MMR, sdělení z 26. 5. 2026, č. j. MMR-17884/2026-81.

8. Policie: pochybení prokázána, trestný čin ne

Policie trestní oznámení odložila. Přesto v usnesení napsala, že má „za prokázané, že při projednávání změny č. 5a a 5b územního plánu Obce Narysov došlo na straně pořizovatele k některým pochybením v rozsahu zjištěném Krajským úřadem Středočeského kraje“. Podle policie ale nedosáhla intenzity trestného činu.

Jedna ze zastupitelek to policii popsala tak, že „triviální administrativní chyby se během toho procesu vyskytly“.

Zdroj: usnesení PČR ze 12. 5. 2026, KRPS-209036-57/TČ-2025-010181.

9. Soud: změna zrušena, obec „na vyhodnocení připomínek zcela rezignovala“

Po vydání se vlastnice dotčených pozemků obrátily na Krajský soud v Praze. Soud změnu 5B rozsudkem z 31. 7. 2026 (č. j. 51 A 36/2026-100) zrušil v části týkající se jejich pozemků. Ve zbytku návrh zamítl, protože se navrhovatelek netýkal.

Co soud o postupu obce napsal:

• obec „na vyhodnocení připomínek zcela rezignovala“;
• argumentaci vlastnic o srovnatelných lokalitách „naprosto oslyšela“;
• „V odůvodnění změny č. 5B pak zcela absentuje úvaha odpůrkyně o proporcionalitě přijeté regulace“;
• odůvodnění změny je „nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů“;
• obec nevysvětlila, „proč byla k redukci vybrána právě lokalita A7, proč v rozsahu přibližně 3,6 ha a proč byly jiné […] plochy ponechány zastavitelné nebo nově vymezeny k zástavbě“.

Soud také připomněl, že proces pořizování změny 5B „započal až ke dni 2. 6. 2025“. Teprve tehdy o něm zastupitelstvo rozhodlo.

Obec musí vlastnicím zaplatit náhradu nákladů řízení 36 375,86 Kč (5 000 Kč a 31 375,86 Kč). Zastupitelstvo má podle soudu „bezodkladně rozhodnout“ o dalším postupu, tedy změnu v této části pořizovat znovu a znovu za ni platit.

Zdroj: rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2026, č. j. 51 A 36/2026-100, odst. 59–74 a výrok III a IV.

Náš komentář

Chybějící usnesení, tři vadná projednání, předčasně sejmutá vyhláška, zmatečný spis, z obecních peněz zaplacené opravy a nakonec změna, kterou soud částečně zrušil. Úřady to nazývají „podstatné vady“, obec „triviální administrativní chyby“. Posuďte sami.

Budeme sledovat opakovanou kontrolu kraje i to, jak ministerstvo naloží s oprávněním pořizovatele.

Další články